Téměř nepřetržitě se pokouším vyhodnocovat výsledky každodenního pozorování a odpovídat si na výše položené otázky. Se záběrem rozšiřujícím se na celou společnost ovšem stále častěji docházím k závěrům, že společný cíl, na němž bychom se dokázali shodnout jakousi kvalifikovanou většinou a který by byl i něčím víc, než jen šedým průměrem často protichůdných hodnotových žebříčků, nám stále uniká. Vše je skryto v průsečíku dějů, které nás v minulosti ovlivňovaly a dodnes ovlivňují, vše je skryto...

Konečně to trochu utichá!   To množství jednostranných pořadů, článků a komentářů, z nichž okatě přetékala podpora prezidentského „zachránce slušnosti, garanta změny a rebela“ bylo hodně nenormální. O to víc se dnes kvílí, jak se nemělo stát, co se stalo a jak duševně mdlí jsou všichni, kdo naskočili na sprostou, negativní a prvoplánovou kampaň. Myslím, že ta kolovrátková hodnocení se od podstaty většinou vzdalují, než aby se přibližovala. Zkusím to vysvětlit.   Miloš Zeman ani...

  V několika posledních letech mi před očima prošlo množství komentářů popisujících stav české rodiny, obce, státu, Evropy i západní civilizace jako takové a pokud jsem viděl, že přinášejí skutečnou informaci, ne jen stokrát luhovanou slupku bez jádra, pak jsem argumentaci článku podroboval pečlivé kritice a zařazování do kontextu tak dlouho, dokud jsem nebyl schopen zaujmout k ní nějaký postoj. Samozřejmě na tom není nic zvláštního. Vysledovat vztah autora k obsahu...